Termín výsadby

* Stálezelené stromy a keře s prorostlým kořenovým balem lze sázet kdykoli v průběhu vegetace, nicméně existují jisté rozdíly z hlediska následné péče (závlaha) a využití vegetačního cyklu. Nejlepším obdobím je podzim (září-říjen), sazenice do zimy zakoření (ačkoli nadzemní část již nepřirůstá), využijí podzimní i zimní vláhy a na jaře stojí plně připravené na "startu" vegetačního období. Již od jara můžeme přihnojovat. Sázíme-li na jaře (duben-květen), musíme po výsadbě počítat se zálivkou během suchých dní. S přihnojováním můžeme začít až sazenice zakoření a začnou přirůstat (4-6 týdnů po výsadbě). Sazenice jsou tedy na "startu" trochu opožděné. A nakonec - kdo se dokáže o sazenice dobře postarat, může sázet i v parném létě. Příroda je mocná.

* U prostokořenných sazenic (bez zemního balu) je nutno si vybrat mezi jarem a podzimem. Jde-li o opadavé druhy, můžeme sázet i v období vegetačního klidu (jestliže nemají zelené listy, nevegetují). Toto neplatí pro stálezelené rostliny, ty musí do zimy zakořenit (mají zelené listy či jehličí, tedy vegetují i v zimě a trpěly by po výsadbě mrazem, který vysušuje - mohly by uschnout).

Výsadba

* Zeminu v místě výsadby odplevelíme a dobře prokypříme (alespoň na šířku a hloubku rýče – nejlépe souvislá výsadbová rýha).

* Hloubka sazenice při výsadbě (obecně) by měla po přišlápnutí nebo slehnutí zeminy zůstat stejná, jakou měla sazenice ve školce ("po krček").

* Thuje však sázíme raději o něco hlouběji (asi o 5-10 cm). Kmínek v tomto místě očistíme od větviček. Hlouběji zasazené rostliny mají lepší stabilitu a zvláště thuje zakořeňují po celé délce kmínku, lépe se ujímají.

*Pro vytvoření optimálních podmínek pro růst kořenů můžeme přidat okolo zemního balu zahradnický substrát nebo směs kompostové zeminy s rašelinou a pískem. Výsadbovou rýhu naplníme zeminou asi do ¾ a pak ji důkladně prolijeme vodou. Když voda vsákne, zeminu doplníme.

* Pro hezký spojitý živý plot vysazujeme 3-4 sazenice do metru.

Hustota výsadby dle odborné literatury

* U pravidelných plotů vysazujeme rovně do řad bez bočních výchylek a na pravidelnou vzdálenost. Všechny nepřesnosti a chyby výrazně snižují hodnotu díla, zejména v prvních letech po výsadbě.

* V suchém období po výsadbě zaléváme denně a taky kropíme po větvičkách. Kropením snižujeme vysychání dosud nezakořenělých sazenic. Dbáme o dostatečné množství vláhy zejména v prvním roce po výsadbě.

* Thuje mají rády volné, slunné stanoviště v dobré, výživné, dosti vlhké půdě. Odměnou za dostatek vláhy bude velký meziroční přírůstek. Trpí-li thuje suchem, je přírůstek minimální. Nedostatek vláhy poznáme snadno na trávníku. Začíná-li trávník prosychat, je potřeba jej uměle zavlažovat a v této době ocení závlahu i živý plot z thují. Thuje koření mělce pod povrchem a proto závlaha trávníku v nejbližších metrech podél živého plotu je současně závlahou pro živý plot. Z výše uvedeného vyplývá, proč se thujím a cypřiškům nedaří tak dobře na zídkách (nemohou rozprostřít kořeny na obě strany), na savžitém terénu (vláha je ve svahu hůře zadržována) nebo na navážce (na stavební suti zavezené vrstvou ornice – zde schází kontakt se spodní vláhou, suť působí jako drenáž a jakmile vrchní vrstva ornice v suchém létě proschne, živý plot může zahynout). Opět a stále platí, že voda je základ života.

* V zimním období mohou sazenice ztratit sytě zelenou barvu. Ze spodní strany listu jsou však stále svěže zelené a na jaře opět krásně "ožijí"

* Sazenice jsou množeny ze semene. To jim dodává silný, vzpřímený vzrůst a dlouhověkost, což předurčuje jejich ideální použití pro stříhané živé ploty.

Přihnojování

* Při výsadbě nepoužíváme čerstvý hnůj ke kořenům a stejně tak nepřihnojujeme v době, kdy sazenice zakořeňují. Do běžné půdy nemusíme před výsadbou přidávat nic, do chudší půdy můžeme přimíchat vyzrálý kompost nebo zahradnický substrát. Při jarní výsadbě můžeme použít přímo k vysazovaným dřevinám tzv.tabletová hnojiva (např. Multicote-6M (měsíců) nebo obalované hnojivo Osmocote Plus (granule obalené přírodním voskem s řízeným uvolňováním lehce přijatelných živin)

Doporučil bych tyto granule aplikovat prostým zapracováním do zeminy ve výsadbové rýze nebo přimícháním do obyčejného zahradnického substrátu, kterým pak obohatíme půdu při výsadbě. Obohacováním půdy substrátem (zapracováním do výsadbové rýhy = promícháním motyčkou) zlepšíme její fyzikální vlastnosti.

* Nejvhodnější doba pro přihnojování je od jara do konce července. Pozdější přihnojování dusíkatými hnojivy vede k nárůstu zelené hmoty, která nestačí před zimou dobře vyzrát a je tudíž náchylná k namrzání. Přihnojujeme kompostovým substrátem s rašelinou nebo plným hnojivem (NPK, Cererit v dávkách 8 dkg/m2) nebo taky můžeme mělce zapracovat chlévskou mrvu.

* Dobře se osvědčuje, zejména u mladých výsadeb, přihnojování tekutými hnojivy formou zálivky nebo postřikem na list (např. Vegaflor, Floran, nebo Kristalon okrasné dřeviny) Výrobci doporučují slabé roztoky v koncentraci 0,1-0,2 % několikrát během vegetace tak, aby poslední dávka byla podána do konce července. Pro přípravu rostlin na vegetační klid lze od poloviny srpna až do poloviny září používat Kristalon podzim, který obsahuje méně dusíku, ale více draslíku a hořčíku. Až do podzimu (bez omezení) lze používat hořkou sůl. Slouží k odstranění nedostatku hořčíku v půdě a při hnědnutí thují a jehličnanů na podzim.

* Dále existuje na trhu podzimní hnojivo pro jehličnany a okrasné dřeviny. Toto hnojivo má komplexní využití v zahradě k přípravě rostlin na zimní období a tudíž přirozené ochraně proti vymrzání a suchu. Hnojivo omezuje opadávání, žloutnutí a následné hnědnutí listů a jehličí. Také snižuje riziko napadení houbovými chorobami. Aplikuje se od srpna do října.

Mulčování

* Chceme-li udržet povrch kolem sazenic bez plevele a bránit půdě ve vysychání, je možné mulčovat drcenou borovou kůrou. Ale pozor: v průběhu rozkladných procesů borky se růst dřevin zastavuje. Příčinou je zvýšené odčerpávání pohotového dusíku, který je nutný k mikrobiálním rozkladným procesům. Nejúčinnější formou přihnojování mulčovaných porostů je opakovaná listová výživa nebo přímé podávání tabletových nebo obalovaných hnojiv ke kořenům již při výsadbě plotu. Ideálním se jeví mulčovat malou vrstvou (5-8 cm) drcené, částečně rozložené mulčovací kůry, pod kterou se podloží mulčovací textilie (na svažitém terénu mulčovací rohož). * Na místech, která nejsou přímo reprezentativní, můžeme mulčovat čerstvě posekanou trávou. Kromě zadržení vláhy tím zároveň přihnojujeme. Další výhodou je možnost manipulovat s mulčovanou vrstvou například když chceme přihnojit granulovaným hnojivem nebo účinněji závlažovat.